Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mlýnce a Josef Váňa

20. 10. 2010

Mlýnce


 

 

 

 

 

 

Obrazek

Mlýnce se nacházejí nedaleko města Žlutice na karlovarsku jak je možné vidět na obrázku mapy. Na mapě v pravém horním rohu je malá fotografie ranče žokeje, trenéra a chovatele koní pana Josefa Váni, kterého znají snad úplně všichni díky jeho závodění a již sedminásobného vítězství na Velké pardubické.



Josef Váňa - žokej, trenér, chovatel

 

 

Datum narození:             20. 10. 1952

 

Místo narození:               Zlín

 

Znamení zvěrokruhu:       Váhy

 

Vysoký:                        165 cm

 

 

 

 


 

V 15 letech se poprvé dostal k ježdění na koni, když se šel učit do Kladrub nad Vltavou. V roce 1985 se poprvé dostal na dráhu Velké pardubické. Kůň, který zůstane navždy všem v paměti při vyslovení jména Josef Váňa - Železník (dožil se sedmadvaceti let a důchod trávil v Malé Morávce v Jeseníkách), na kterém v roce 1991 po pádu dokázal nasednout zpět a vyhrát. Roku 1994 doslova "přežil svou smrt", když se na dostihu v německém Iffezheimu u Baden-Badenu dostal do kolize a odnesl si z toho těžký otřes mozku, mnohačetné zlomeniny a těžké zranění plic. Tehdy v roce 1997 vyhrál VP už po páté v sedle Vronského. Takže se dá říci, že s "velkým" odstupem se mu povedlo vyhrát opět a tentokrát v sedle Tiumena.

 

 

Kariéra Josefa Váni st. v číslech:
V neděli 20.10.2013 mu bude 61 let.
8x triumfoval jako jezdec, 9x jako trenér
27 startů, Tiumen byl jeho 13. koněm, kterého vedl do vrcholného dostihu.
Od roku 1985 chyběl na startu VP jen 2x – v roce 2000 doplatil na pozdní podání přihlášky, v roce 2007 byl pro zranění jen jako divák a sledoval první start svého syna.

 

 

 

 

 

Váňa znovu ovládl Velkou pardubickou

Obrazek

10.10.2010: Ptal se, jestli skutečně zvítězil. Nevěřil, protože finiš byl tak těsný. Pak Josef Váňa zatnul pěst a ulevil si: „Vyhrál jsem Velkou pardubickou“. Ve 120. ročníku slavného dostihu si legendární žokej s koněm Tiumenem připsal sedmý triumf, devítiletý hnědák slavil podruhé. 

 

 

 

Poslední metry takřka sedmikilometrové bitvy přes 31 překážek už Váňa vypouštěl, cítil jistotu. Nikdo mě nepředjede, myslel si.

 

A málem se mu to vymstilo. Druhý Amant Gris se dotáhl a rozhodovala cílová fotografie. "Kdo je připravený, není překvapený," oddechoval pak Váňa s jistotou.

 

 

 Článek z 10.10.2011

 

Jestliže lze před někým smeknout, je to žokej Josef Váňa. Ten neuvěřitelným závěrem se svým koněm Tiumenem ve Velké pardubické, dne 9.10. 2011, dokázal v náročném závodě už po osmé vyhrát.

 

Opravdu konec, ujistil Váňa po Velké pardubické. Věk nezastavíte, řekl
13. října 2013


Smutné pro něj bylo, když musel jít po svých cílovou rovinkou do cíle. Když však Josef Váňa oznamoval, že po 27 účastech ve Velké pardubické končí svoji dostihovou kariéru, mluvil hlavně o zklamání. 

 


"Ten milion za druhé místo mohl být doma, ale bohužel není," litoval 60letý žokej. Pád na poslední překážce mu připravil zvláštní loučení se závodem, který osmkrát vyhrál.

Byla to opravdu vaše poslední Velká pardubická?
Byla poslední.

Ale to už jste říkal i v minulosti. Lze vám to tentokrát věřit?
Lze mi to věřit. Říkal jsem před dostihem, že je předposlední, abych to nezakřikl a nespadl, ale... Bohužel jsem spadl. Takže byla definitivně poslední.

A musel jste do cíle pěšky.
To se mi tu ve Velké nikdy předtím nestalo. Bylo to docela na slzy v očích. Ale musíme být chlapi. Takový je sport.

Tak co se přihodilo na, pro vás nešťastné, poslední překážce?

Zkřížil nám cestu volný kůň, Tiumen se lekl. Místo aby odskočil, tak si přidupl a bylo to.


Jak jste tu svou poslední Velkou pardubickou vnímal celkově?

Krásně jsem se svezl. Byl bych možná druhý. Porazila nás výborná kobyla, ostatní až tak dobří nebyli, i když nechci pomlouvat třeba Klause. Orphee vyhrála podruhé. Musíme ve stáji udělat pro příští rok vše, aby zůstala jen dvojnásobnou vítězkou.


Co cítíte? Trošku zklamání. Milión mohl být doma. A není.

 

Diváci vám při této cestě nachystali ovace ve stoje. To byla malá útěcha?
To jo. Všem, kteří se přišli podívat na koně velký dík. Pro mě to byl pech a hotovo. Krásně jsem se svezl, krásně jsme si to užil. Měl jsem to rozjetý, že bych byl určitě druhý, ale to jsou dostihy. Porazila nás jedna výborná kobyla. Ostatní nejsou tak kvalitní, ale nechci nikoho pomlouvat. Orphee možná bude vícenásobná vítězka a já musím jako trenér udělat vše, aby nebyla.

Bude Velká pardubická jiná, až ji jako žokej už nepojedete? Často jste ji dirigoval, vás ostatní kopírovali.
Ale to už je historie, teď musí přijít nějaký další Váňa.

Vidíte nějakého?
Jo, ti kluci jsou už dneska někde jinde než já. Honza Faltejsek je druhý nejlepší překážkový jezdec u nejlepšího francouzského trenéra, náš Pepča (syn Josef) byl druhej u nejlepšího trenéra v Itálii, Pepča Bartoš je tam druhý nejlepší nyní. Ti naši kluci jsou tak dobří!

Kdy jste dospěl k definitivní rozhodnutí, že tato Pardubická bude vaše poslední?
Už doma při práci s Tiumenem jsem tušil, že je to jeho - a tedy i má - poslední Velká. Ten věk prostě nezastavíš, ani u koně, ani u člověka. Tiumen bude dřív starší než Železník. Aby šel ještě jednou Velkou, je nesmysl.

Co budete říkat lidem, kteří vás budou příští rok přemlouvat, abyste to zkusil znovu?
To nechme na příští rok. Ale řeknu vám, že mě to za posledních deset let stálo hodně úsilí, abych se udržel fit a nedělal ostudu. S tím, že bych ji mohl udělat, bych už do toho nešel.

Zdroj: idnes.cz + sport.cz

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA