Mlýny na řece Střele
MLÝNY NA ŘECE STŘELE A JEJÍCH PŘÍTOCÍCH
Řeka Střela pramení půl kilometru severně od Prachomet na rozhraní Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny v nadmořské výšce 674 m. Dále protéká sérií rybníků v Toužimi, aby napájela vodou Žlutickou přehradu. V Chyších se pak prudce otáčí k jihu, kde se zařízne do úzkého skalnatého údolí u Rabštejna, aby se na 102,850 km říčního toku vlila nad Liblínem do Berounky. Mezi největší přítoky Střely patří Bochovský potok, Borecký potok a Velká a Malá Trasovka. Od jejich soutoku pod Kovářovem mají společný název Malá Střela.
Už podle názvu Střela /německy Schnella/ jde o řeku rychlou, která rychle spěchá z pahorkatin do nížin. Vždyť také do pramene v Prachometech pod Jánský most u nádraží ve Žluticích je výškový rozdíl asi 180 metrů. Lidé samozřejmě od nepaměti svoji řeku znali a snažili se její energii využít. Nejvíce pro mletí obilí.
Mlýny zaujímaly v bývalém žlutickém okrese významné místo. Na tomto území jich existovalo kolem stovky. Nejdříve šlo o vodní mlýny s vodními koly poháněnými horem v místech, kde byl dostatečný spád. Později byly tu a tam vybudovány turbíny, kde voda vedena mlýnským náhonem padala na mlýnské kolo a poháněla ho. Obrovskou hřídelí pak bylo poháněno hnací soukolí. Mlecí kameny byly ze severočeského pískovce. Měly drážky, kterými rozemleté obilí běželo do prosívadla, kde se třesením dělilo na jednotlivé části. Celé zařízení bylo samozřejmě složitější než náš jednoduchý popis. Kromě toho bylo v každém mlýně dost odlišností. Zajímavostí je také množství mlýnů na tak malém území. Z toho můžeme soudit, že v oblasti bývala dobrá úroda obilovin. Většina mlynářů měla také hospodářství. Někteří /ti nejschopnější / mívali i hospodu.
V první polovině minulého století bývalo zvykem vyrazit v neděli na procházku. Ze Žlutic se dle zapsaných pamětí chodilo často proti toku řeky snad až do Skoků. Někdy však poutníci skončili v některé hospodě na cestě, protože bylo lépe posedět, než se trmácet kilometry daleko. Podobné bývaly výlety na Nevděk, které mnohokrát než začaly, končily v hospodě „U Nádraží“.
Vraťme se však k mlýnům na bývalém okrese Žlutice. Kde ty mnohé ležely? Jsou seřazeny podle toku vody.
Horní a Dolní Ostrý mlýn byly ve Svinově, Kozlovský mlýn samozřejmě v Kozlově. Ratka a Domshen mlýn a Tuppa mlýn v Lachovicích. Rohra mlýn v Sovoluskách. V Mlyňanech byl Havraní mlýn a Habel mlýn. V Dolánkách byly dva mlýny – Dolánský a Toflův mlýn. Ve Žluticích byl Panský mlýn, v Záhořicích Straba mlýn. V Chyších byly tři mlýny – Horní, Dolní a Lohmühle. Další byly v Jablonném , na Rabštejně a dále na řece.
Zůstaňme však ještě chvíli v Dollánkách.
Na plánku vidíte, že na poměrně malém úseku řeky jsou tři mlýny. Z toho je zřejmé, že v těch místech měla řeka velký spád. Právě zde byla později postavena přehrada.
Dollánka patřila nejdříve do Štědré. Tam také platili občané daně faráři. Teprve když Jindřich IV. z Plavna koupil žlutické panství, sjednotil Dollánku se Žluticemi. Přesto Toffel mlýn zůstal štěderské faře až do roku 1920, kdy přešel k faře ve Žluticích. Ještě jednou bychom měli připomenout, že mlýn byl také oblíbeným a hodně navštěvovaným výletním místem.
Nejvíc domů měla osada Dollánka v roce 1880 a to deset. Tehdy tam žilo 56 obyvatel. Od té doby se počet obyvatel prudce snižoval. V roce 1930 zde žilo už pouze 23 lidí.
Pokračujeme seznamem mlýnů na přítocích řeky Střely. V Bražci byl Horní a Dolní mlýn. V Bochově byl Kralenmühle, dále Křížový mlýn, Hladový mlýn, Lesní mlýn /do roku 1925/, Huschka mlýn, Panský mlýn, Bart mlýn a Loh mlýn. Dva mlýny byly v Těšeticích, Weiher mlýn v Herstošicích, Slicken mlýn a Panský mlýn v Údrči. Další mlýny byly v Polomu a v Ratiboři.
Další mlýny byly také na přítocích Střely z jihu. Nejvýše byly položeny tři mlýny okolo Krašova. Dolní a Horní mlýn a Krašovský mlýn. Trochu níže byl Císařský mlýn, Buch mlýn a Horní mlýn ve Vlkošově. Holubí mlýn byl v Potoku a Wanevkův mlýn v Lukově. Hodně vody teklo vždy v Boreckém potoce. Využívaly ji mlýny pod Borkem a pod Semtěší.
Přejděme po řece o několik kilometrů po proudu. Z Doupovských hor k jihu sbírají vody Velká a Malá Trasovka. Oba potoky mají poměrně velký spád a na jaře hodně vody. Lidé to pochopitelně využívali. V Tisu u Luk byl Maxův mlýn. Další mlýn byl v Budově. Dále na Malé Trasovce byl mezi Čichalovem a Veselovem /blíže pod Knínice/ Čichalovský mlýn.
Na plánku vidíte mlýny na Velké Trasovce pod Štoutovem. Nejdříve se však podíváme na horní část plánku. Je zde zakreslená původní stará silnice Karlovy Vary – Praha. Kostel Všech svatých stojí v místech bývalé zaniklé vsi Vakov /nebo také Bakov/ od roku 1375. Byl původně farním kostelem žlutickým a údajně prvním kostelem v celém tehdejším žateckém kraji. Názory některých historiků, že kostel byl založen už před rokem 973 se nepotvrdily. Žlutický kostel i vakovský kostel mají nejstarší písemné doklady, a to již ze 14. století.
Blízko státní silnice pod kostelem byl mlýn Lorence Skály. Níže po potoku pak Blažkův mlýn. U silnice ze Štoutova do Mokré byl Wazel mlýn. O několik set metrů níže pak Matoušův mlýn. Pod Kovářovem na soutoku Malé a Velké Trasovky byl Protivecký mlýn.
Jak jsme již psali, od tohoto soutoku se potok teprve nazývá Malá Střela. Zde se současnost liší od původního plánku, kde je jako Malá Střela /Kleine Schnella/ označována již Trasovka.
Pro úplnost seznamu mlýnů na bývalém žlutickém okrese uvádíme i mlýny na potocích, které tekly do Ohře. V Dlouhé Lomnici byly dva mlýny – Horní a Dolní. V Tašovicích také dva – Tašovický a Schlemm mlýn. V Žalmanově byl Hohlův mlýn a v Činově Stichlův mlýn.
Ve východní oblasti okresu byl Roth mlýn v Kostrčanech, Petrův mlýn a Malý mlýn v Nahořeticích. V Libkovicích byly také dva mlýny - Spinner mlýn a Nový mlýn. Ve Valči byl Panský mlýn a v Jeřeni dva mlýny – Johstův mlýn a Dřevěný mlýn.
Naše putování po řece, potocích a mlýnech zakončíme v Lubenci, kde byl samozřejmě Lubenecký mlýn.
Zdroj: ŽZ - autor J. Svoboda