Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vrch Nevděk

20. 10. 2010

Nevděk - Zámecký vrch, 630 m nad mořem

     Na Vysokém čedičovém vrchu nad řekou Střelou stával hrad Nevděk. Pravděpodobně míval oválný půdorys a obklopovaly jej silné a vysoké hradby s hlubokým příkopem. Na východ, směrem k Hradskému Dvoru se nacházela hlavní brána s věží.

   V husitských dobách bylo však na vršku zbořeniště po původním hradu, pravděpodobně z doby rýzmburské (1280-1415). Na místě tohoto původního zbořeného hradu dal pak husitský hejtman a pán Žlutic Jakoubek z Všesovic postavit hrad Nový – Nevděk. Stavba tohoto hradu byla dokončena v roce 1446. Na rozdíl od původního hradu byl menších rozměrů, pevnější a dobře opevněný. Byl chráněn náspy a příkopy, přes které vedl z hradu padací most.V areálu hradu byla hluboká kamenem roubená studna (pozn. Administrátora: zbytky dochovány dodnes, hluboké ca 5 m), která měla údajně svůj pramen v úrovni hladiny řeky Střely.

   K jménu hradu Nevděk se váže jedna pověst. Když zemi spravoval za Jana Lucemburského kralevic Václav (později císař Karel IV), dal v roce 1334 provést revizi držeb lén a četná léna nařídil navrátit do královské komory, a tak jejich držitele zbavil dědičných majetků. Mezi ostatními byli i páni z Rýzmburka, kteří měli navrátit dědičné léno na Žlutice. Lkaní vdovy paní Agáty zoufalé nad ztrátou majetku a rozhodnutí kralevice  „… to je nevděk, to je nevděk….“ bylo slyšet z hradu až do Žlutic a dalo tedy vzniku názvu hradu, který byl nadále nazýván Nevděk. A toto jméno mu již zůstalo.

   O stavu hradu se pak již nic neříká, takže je pravděpodobné, že zpustl až za třicetileté války. V 19. století se o něm ale již mluví jako o zřícenině. V roce 1884 se zde připomínají už jen val, příkop, zbytky zdiva ale hlavně rozsáhlé rumiště, které mnohokrát překopali hledači pokladů.

   V roce 1890 byl ve Žluticích založen Okrašlovací spolek, který společně s obcí uskutečnil řadu zlepšovacích prací ve městě i jeho okolí. V roce 1907 prováděl Okrašlovací spolek vykopávky na místě někdejšího hradu, při kterých byly odkryty silné základy hradu, základy věže a zbytky schodiště do sklepení. Na jihozápadní straně se poté odkryly pilíře po padacím mostu a sutinami zasypaná, kamenem roubená, studna. V roce 1909 bylo její roubení opraveno.

   V důsledku politických událostí v Evropě ve 20. století však již k dalším úpravám bohužel nedošlo. Naopak. Došlo k další devastaci zříceniny.

   Kříž, který se nachází na Zámeckém vrchu je v kronice poprvé připomínán v roce 1934. V tento rok v květnu se přes Žlutice přehnala silná vichřice s bouřkou, kterou byl kříž vyvrácen. Nový, deset metrů vysoký kříž sem pak nechal umístit Okrašlovací spolek koncem března roku 1935.

   A v poslední řadě bysme neměli zapomenou na přírodní bohatství na Nevděku. I když není Nevděk vyhlášen přírodní rezervací, tak by se jistě mnoho důvodů našlo aby se tak stalo. Brzy z jara, ještě když stromy nejsou olisněné můžeme vidět narůžovělé ktěty lýkovce. Protože je lýkovec velmi krásným ozdobným keřem, často se stává obětí zahrádkářské vášně a postupně z Nevděku ubývá, i přes to, že je chráněný. Pozor bysme si měli hlavně dát na to, abychom si jej nespletli s jinou bobulovinou, neboť lýkovec je prudce jedovatý.

   Ozdobou Nevděku je také podléška jaterník a pozornosti neunikne ani kopytník evropský, který vykvétá v pozdním jaru. Zajímavostí je, že tyto dvě rostliny zde můžeme často najít i v zimě pod sněhem. další raritou je také malá lokalita netřesků ve vrcholové partii. Zhruba do poloviny svahu pak najdeme hezkou kapradinu, a to pérovník pštrosí a na vrcholku pak několik keřů jalovce.

   V lesích Nevděku je možné vidět i mnohé ptactvo, a to sýkorky koňadry, babky a modřinky. Zahlédnou můžeme i brhlíky a strakapouty a na okolních polích a loukách je možné zahlédnout i káně lesní.

   A závěrem se zmíníme o situaci z dnešní doby. Původní návrhny již ze sedmdesátých let dvacátého století, aby se místo kříže postavila na vrcholu rozhledna se (naštěstí) nerealizovaly. Nebylo totiž možné sehnat stavební povolení. A co se kříže na vrcholu týče, ten patří k městu již přez sedmdesát let a je tedy již tradicí. Sice by vrcholovou partii chtělo částečně odlesnit, ale to bude pravděpodobně v současné době složité, protože tato pozemková parcela (celý Nevděk) je v majetku LČR, a ti zacházejí s historickou zříceninou (pozn. administrátora: spíše tedy se zbytky) jako s produkční plochou. A proto jsou například nevhodné vysázené borovice na valech bývalého hradu.

   A velmi výstižnou větou vše ukončíme: Zachovejme pro další generace alespoň to, co ještě na Nevděku zbylo.




Zdroj z mála pozměněného textu: Kniha Žluticko autora Jiřího Svobody
Obrázek na stránce: Perokresba ak. malíře Petra Strnada


 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA