Jdi na obsah Jdi na menu
 


O Hladově

20. 10. 2010

Obrazek

   Původní žlutický hřbitov se v raném středověku rozkládal okolo kostela sv. Petra a Pavla uvnitř městských hradeb. Dokládá to nález slovanských záušnic z první poloviny 12. století, které byly nalezeny při úpravách okolí kostela v minulém století.

   Rychlému rozvoji města však pravděpodobně velikostí nevyhovoval. Nové místo pro hřbitov bylo nalezeno za hradbami na mírné stráni zvané Hladov (dnešní Poděbradova ulice). Zde byl postaven také dřevěný kostel Všech svatých, který však lehl popelem po dobytí města vojskem Pražanů v roce 1422.

 

   V roce 1582 byl hřbitov rozšířen. Následně v roce 1590 obezděn a na místě, kde stával dřevěný kostel, byla postavena kaple. K vysvěcení hladovského hřbitova došlo v roce 1614.

 

   K rozšiřování hřbitova přispěly morové epidemie v letech 1582, 1597 až 1603 a nejhrůznější v roce 1633.

 

   Kaple byla dále rozšiřována až na hřbitovní kostel. Neštěstím nebyl ale konec. Po úderu blesku v červnu 1874 kostel opět vyhořel. V roce 1882 byl kostel v menších rozměrech znovu postaven. Věž ke kostelu však byla přistavěna až v roce 1902. Stavbu prováděl známý žlutický stavitel A. Kieswetter se stavitelem Ottem z Nejdku.

 

   Hřbitov byl rozšířen opět v roce 1929 asi o 40 arů. Za pozemky a tři stodoly, které na místě byly, zaplatilo město 28 tisíc korun. Teprve v roce 1932 byl rozšířený hřbitov ohrazen zdí z bývylých cihel asi za 43 tisíc Kč. Tak také hřbitov znají pamětníci z doby po II. světové válce.

 

   V roce 1934 prováděl městský radní Richter seznam hrobů na hladovském hřbitově. Seznam obsahoval hroby 935 rodin.

 

   Po válce se ještě na hřbitově pochovávalo, ale pouze zřídka. Dne 10. března 1954 byl na mimořádné schůzi pléna národního výboru jednomyslně schválen návrh na zrušení hřbitova. Zrušení bylo nutné v zájmu stavby nové školy - zdůvodňuje návrh.

 

   V průběhu dalších let byla většina pomníků odvezena mimo Žlutice. Několik vagonů pomníků dokonce až na východní Slovensko. Některé hroby s pomníky byly zavezeny ornicí a zůstaly na původních místech. Kostel Všech svatých byl zbourán jako poslední v roce 1968.

 

   Jaký je stav dnes? Na části hřbitova je park s jezírkem u základní školy. Také plavecká učebna a domov dětí jsou postaveny na místě bývalého hřbitova. Na bývalém hřbitově je i část staveb archivu s přilehlou zahradou. Kostel stál nad budovou archivu, která je blíž k Poděbradově ulici. Místo určuje dnes již statný jasan, jenž kdysy u kostela byl jako malý stromek.

 

 


Zdroj: Kniha Žluticko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kostel Nejsvětější Trojice na Hladově

 
Kostel Nejsvětější Trojice ve Žluticích byl postaven ve středověku na tzv. Hladově a sloužil jako první farní kostel obce ještě před založením města. Za husitů byl zapálen a pobořen. Obnovován v letech 1590 a 1614. V roce 1688, kdy město stihla velká epidemie moru, byl u kostela zřízen morový hřbitov. V roce 1874 byl kostel poškozen bleskem a poté roku 1882 přestavěn v novorománském slohu. V roce 1902 byl kostel doplněn o věž v západním průčelí. V roce 1954 byl nejprve zrušen hřbitov a poté v roce 1969 zbořen i kostel. Na jejich místě byly vystavěny nízké provizorní montované domky, které se později staly sídlem školky a významného okresního archívu. Dnes připomíná hřbitov s kostelem pouze typická stromová alej, kromě níž byly ostatní pozůstatky odstraněny.


zdroj: http://karlovarsko.blogspot.com
 
 
 
INFO o kostelu na Hladově najdete na stránkách
http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/zlutice-kostel-nejsvetejsi-trojice
 
 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA