Jdi na obsah Jdi na menu
 


O Kancionálu

20. 10. 2010

Obrazek




 

Obrazek   Žlutický kancionál z roku 1558 je vzácný pergamenový foliant (o rozměrech 63 x 40 x 16 cm a váze 28 kg) obsahující na 471 foliích české utrakvilistické liturgické texty ke mši svaté i další zpěvy s notami a pozoruhodnou malířskou výzdobou. Kancionál dala pořídit městská obec žlutická značným nákladem 283 kop grošů míšeňských, k nimž vrchnost přispěla 23 kopami, pro literátské bratrstvo. Majitel písmomalířské dílny v praze Jan Táborský z klokotské Hory, kde dílo vzniklo, ocenil její velkorysost, když veršoval: "Žlutičtí měšťané rozumným (tj. českým) dali jazykem nákladné sobě dělati knihy, tyto psáti, chtíce z nich zpívati." Písmo ˇčeská bastarda) a notace pochází z ruky Vavřince Bílého. ObrazekIluminace jsou dílem významného malíře Fabiána Puléře z Ústí nad Labem. Zejména 16 miniatur v iniciálách a arabesky jsou vysoce hodnoceny. Nechybí Znak Žlutic a jednotlivých donátorů a cechů, výjevy ze Starého a Nového zákona i z života měšťanů (posvícení, porážka vola, nedělní odpočinek) ani vyobrazení osobností českých dějin sv.Václava, M. Jana Husa a Jeronýma Pražského (tyto dva v 17. soletí poničeny) i samotných donátorů z řad měšťanů a nižších šlechticů ve městě či v okolí žijících.


Pozn. administrátora: Dnešní odhadovaná cena graduálu je 300 milionů korun.

Text: PhDr. Květoslava Haubertová

 

_______________________________________________________________



 

Žlutický kancionál - zpěvník literátského bratrstva při farním kostele
Původně majetek literátského bratrstva ve Žluticích, v současnosti ve správně knihovny Památníku národního písemnictví v Praze.
Žlutický kancionál vznikal z peněz, které mezi sebou vybrali mistři žlutických cechů, význační žlutičtí měšťané a žlutické panstvo.

 

_______________________________________________________________



Autoři: Jan Táborský z Klokotské Hory (písařská dílna), Vavřinec Bílý (písař, autor notace), Fabián Puléř (iluminátor)

Psací látka: Pergamen

Rozměry: 63 x 40 cm desky, 16 cm výška hřbetu, 57,5 x 38,5 cm folio

Počet listů: 494, 39 z nich bylo vyříznuto ptotiraformační komisí, která některé texty shledala závadnými.

Popis vazby: Vazba původní, dubové desky potažené kůží, s vtlačenými orlamenty, rostlinné a ornamentální motivy, mosazné kování (rohové puklice, středová puklice), kožené pásky místo spon, poškozený a renovovaný hřbet

_______________________________________________________________


Žlutický kancionál / Žlutický graduál

 


Chceme-li se zabývat hudebním obsahem zpěvníku, dnes označovaného jako Žlutický kancionál, je třeba se nejprve zastavit u samotného názvu. Nejde o kancionál, sbírku strofických duchovních písní, ale o graduál, sbírku liturgických mešních zpěvů. podobné matoucí názvy získala v 19. a na začátku 20. století celá řada podobných zpěvníků v národnostně zjitřené době, kdy se jazykově české hudební a literární památky a pojmy jako "kancionál", "literátské bratrstvo" stávaly spíš propagandistickými hesly než objekty seriózního výzkumu. Nechci mluvit za jiné obory, ale  v oblasti hudební historiografie se natolik zabydlely zcela nepodložené a generacemi posvěcené fikce a legend, že je velmi obtížné a dodnes často společensky nepříliš vítané uvádět tyto pojmy do realističtějšího kontextu. Ale čas už na to je. Sám budu proto zpěvník nazývat tím, čím je, tj. Žlutickým graduálem.

 

Kolem roku 1520 vypukla reformační vlna v sousedním Německu a znovu byl nastolen požadavek bohoslužby ve srozumitelném jazyce )sám autor ve svém verši píče: Rozumným dali jazykem...). V rámci utrakvistické církve sílily hlasy po počeštění bohoslužby a celkem spontánné se začal překládat repertoár chrámových zpěvníků do češtiny. Nejstarší doklady jsou z doby kolem roku 1540. Do této vlny spadá i vznik Žlutického graduálu. Právě z pražské písařské dílny Jana Táborského vzešlo poměrně velké množství těchto zpěvníků a častá šifra I\T vyskytující se u řady zpěvů svědčí, že Jan Táborský byl pilným překladatelem či autorem těchto českých textů.


 

Text: Martin Horyna


 

_______________________________________________________________

Žlutice : Žádost o navrácení kancionálu podal také Karlovarský kraj


Článek z 5.11.2008

Jedna z nejcennějších památek českého písemnictví, středověký Žlutický kancionál, by měl být vrácen do ´rodného´ města i podle představitelů Karlovarského kraje. Bývalý hejtman Josef Pavel požádal ředitele pražského Památníku národního písemnictví (kde je kancionál uchováván) o přestěhování památky do Žlutic. Vrácení kancionálu Žluticím by mohlo významně pozvednout tamější turistický ruch.


 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA