Žlutický kancionál
2018: Listovací kopii kancionálu si k 460. výročí jeho vzniku pořídily Žlutice na Karlovarsku. Originál tohoto rukopisného utrakvistického zpěvníku z roku 1558 je již řadu let uložený v knihovně Památníku národního písemnictví a od 1. ledna 2016 je národní kulturní památkou.
Město zaplatilo za kopii stejně jako před staletími za originál, který teď patří státu, peníze ze svého. Tehdy to stálo 283 kop grošů míšeňských, k nimž vrchnost přispěla 23 kopami pro literátské bratrstvo. Nyní to je celkem 300 tisíc korun. „Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví jsme si nechali udělat kopii skenů všech stránek a ty jsme nechali vytisknout v Brně, kde s tím již mají zkušenost. Není to na pergamen, je to speciální papír, který se netrhá,“ popsal starosta. Kopii kancionálu svázal Žluticím knihař Jiří Fogl ze Žamberka a použil na to stejný materiál, jako má i originál. Zpěvník je tedy potažen vepřovicovou kůží, kterou objednal v Německu. Knihařův kamarád zase vyrobil kovové prvky, které jsou jeho ozdobou a také ochranou.
Zdroj: idnes.cz
Žlutický kancionál z roku 1558 je vzácný pergamenový foliant (o rozměrech 63 x 40 x 16 cm a váze 28 kg) obsahující na 471 foliích české utrakvistické liturgické texty ke mši svaté i další zpěvy s notami a pozoruhodnou malířskou výzdobou. Kancionál dala pořídit městská obec žlutická značným nákladem 283 kop grošů míšeňských, k nimž vrchnost přispěla 23 kopami, pro literátské bratrstvo. Majitel písmomalířské dílny v Praze Jan Táborský z klokotské Hory, kde dílo vzniklo, ocenil její velkorysost, když veršoval: "Žlutičtí měšťané rozumným (tj. českým) dali jazykem nákladné sobě dělati knihy, tyto psáti, chtíc s nich zpívati." Písmo česká bastarda a notace pochází z ruky Vavřince Bílého. 
Iluminace jsou dílem významného malíře Fabiána Puléře z Ústí nad Labem. Zejména 16 miniatur v iniciálách a arabesky jsou vysoce hodnoceny. Nechybí Znak Žlutic a jednotlivých donátorů a cechů, výjevy ze Starého a Nového zákona i z života měšťanů (posvícení, porážka vola, nedělní odpočinek) ani vyobrazení osobností českých dějin sv.Václava, M. Jana Husa a Jeronýma Pražského (tyto dva v 17. století poničeny) i samotných donátorů z řad měšťanů a nižších šlechticů ve městě či v okolí žijících.
Pozn. administrátora: Dnešní odhadovaná cena graduálu je 300 milionů korun.
Text: PhDr. Květoslava Haubertová
____________________________________________________________
Žlutický kancionál - zpěvník literátského bratrstva při farním kostele Původně majetek literátského bratrstva ve Žluticích, v současnosti ve správně knihovny Památníku národního písemnictví v Praze. Žlutický kancionál vznikal z peněz, které mezi sebou vybrali mistři žlutických cechů, význační žlutičtí měšťané a žlutické panstvo.___________________________________________________________
Autoři: Jan Táborský z Klokotské Hory (písařská dílna), Vavřinec Bílý (písař, autor notace), Fabián Puléř (iluminátor)
Psací látka: Pergamen
Rozměry: 63 x
Počet listů: 494, 39 z nich bylo vyříznuto ptotiraformační komisí, která některé texty shledala závadnými.
Popis vazby: Vazba původní, dubové desky potažené kůží, s vtlačenými orlamenty, rostlinné a ornamentální motivy, mosazné kování (rohové puklice, středová puklice), kožené pásky místo spon, poškozený a renovovaný hřbet